Výjevy ze Starého zákona

     Ježto se moje výtvarná tvorba skládá především z námětů biblických událostí, rozhodl jsem se návštěvníky obrazárny postupně seznamovat s biblickými příběhy, prostupující uměleckou tvorbou už od dávných časů. Svírající vědomí, že určitý námět může být pro návštěvníka nesrozumitelný, mě nenechává v klidu spát.

     Je třeba si uvědomit, že Starý zákon (Stará smlouva) nevzniknul jednorázně ze dne na den, ale je souhrnem nejednoduchých dějinných událostí vyvoleného národa Židů k Hospodinu (Bohu) a jeho zákonům. Původním jazykem knih Starého zákona je hebrejština a aramejština, v pozdější době vznikaly i překlady řecké (Septuaginta, Hexapla) nebo syrské (Diatessaron). Součástí Starého zákona je pět knih Mojžíšových (tzv. Pentateuch): Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium.

     Nejstarší starozákonní výjevy nás přivádějí na Blízký východ do zaniklého starověkého města Dúra Europos (zaniklé 255 po Kr.), jenž postupně zmizelo ze světa pod dunami písku. Odkrytá židovská synagoga odhalila téměř neporušené starozákonní výjevy na jejích stěnách, které se zachovaly právě v důsledku zasypání pískem. Její stěny byly zdobeny biblickými scénami s lidmi a zvířaty včetně Mojžíše přijímajícího Desatero Božích přikázání nebo Mojžíše odvádějícího izraelský lid z Egypta. Pozdější výklad Starého zákona zakázal zobrazování příběhů.

 

Freska s nalezením Mojžíše v řece
 

 Dúra Europos, freska ze synagogy kol. 240 po Kr.