Motto: Cesta je cíl.
Himalájská lidová moudrost: "Když můžes odejít si kamkoli, nač ke své škodě zůstat doma na poli?" .
Vítejte na stránkách uskupení Iriador. Dostal jsem tu příležitost Vás na pár řádcích seznámit námi a našimi aktivitami. Předně, všechna očekávání, která jste možná při vstupu měli, zahoďte, protoženikdy nedojdou přesného naplnění. Jsme uskupení tak nesourodé a tak nezařaditelné, že jakákoliv snaha o klasifikaci též skončí nezdarem. Všechno postupně. Od historie po současnost.
V dávných dobách začátku nového milénia jsme vznikli jako skupina počítačových nadšenců, kteří se snažili dovést svou zálibu v hraní her na jinou úroveň. Není snad nutno zmiňovat, že to byla skupinka výlučně mužského složení. Postupem času však naštěstí přišel okamžik, kdy jsme odložili herní stroje a zjistili, že tady existuje ještě jedna realita - ta opravdu reálná a sociálně zajímavější. Veškeré herní projekty jsme odložili na neurčito, což v praxi znamená, že se propadly do hlubin minulosti, ze které není chuť je tahat zpět.
Tento krok měl velká pozitiva. Nejenom, že jsme zjistili, že existuje reálné Venku, ale Venku zjistilo, že existuje Iriador. Toto spojení v sobě nese nádech romantiky, řekněme až osudového spojení. Od té chvíle se naše hodnoty drasticky přeorientovaly a skupinka neohrožených se jala prozkoumávat svět a Zemi, která se nám tu již několik miliard let vyvíjí.
Začli jsme cestovat, nejprve do bližších částí vlasti, posléze za hranice a v současné době i za hranice domovského kontinentu. Veškerá naše putování jsou zaznamenána zde v podobě obrazové či psané. Snažíme se, abychom měli nejenom hezkou vzpomínku na doby minulé, ale aby i kolemjdoucí návštěvník mohl čerpat z našich zkušeností.
Postupný vývoj je nezadržitelný a z malé čtyřčlenné výhradně mužské skupinky jsme se rozrostli do počtu osmi stabilních členů a členek.
Naše aktivity nezahrnují pouze cestování, ale i sport, kulturu, hazard (nejenom se životy našimi, ale i našich blízkých). Řečí dnešních personalistů - jsme dynamicky se rozvíjející kolektiv, který nehledá nové členy. Ti sami přicházejí a jsou buď asimilováni, nebo naopak zjistí, že je to tu moc s námi nebaví a rozhodnou se jít vlastní cestou.
Jako perličku na závěr přidávám výběr ze sbírky hlášek, které nám zpříjemnily soužití.
Maťo o horách: Hory sú. A budú. My máme tú možnosť stráviť zlomok času ich existencie s nimi. Hory nás spájajú, učia, povzbudzujú. Buď im za to večná vďaka.
Tomáš: Tam nás znásilní.Honza: To si nepamatuju.Petr: Ježiš, lidi, to zvládnem.Zuzka: Pojedeme vpravo.Filip: Hentam hore.Jana: Dala bych si nějakou prasárnu.Peťa: Ale Pavle, dyť tebe už se nikdo nebojí.
Pro větší informovanost. Některé sekce zde jsou zaheslované. To proto, že obsah akcí není nutné zveřejňovat takhle na internetu, přestože se tam nedělo nikdy nic, co by odporovalo slušnému chování a dobrým mravům. Hesla k takovýmto sekcím je možné dostat na pokladně za příslušný obnos.
Přeji Vám jen ty nejpříjemnější chvíle strávené s námi.
Tomáš
