Den 1. : Vlak

 

1.Den 20.7.2007

asi !!!!RADIM: asi !!!!
Tak jsme se úspěšně sešli na Hlavním nádraží. Všichni vesměs načas, vlak kupodivu také. Podstoupili jsme místenkový souboj s nějakým cizincem, u kterého se ukázalo, že má lístek na 23. Následně jsme zjistili, že naše místenky z Kút do Budapešti jsou na 27.... Takže troška neúspěšných volání, vedení Iriador Reisebüro viditelně znejistělo. Otevřeli jsme flašku vína... Hned je líp.
HONZA:
"Při cestě na metro jsem si uvědomil, že nemám řízky! Čekal mne rychlostní běh domů a zpět. Potím se z toho ještě teď :-) Řízků bych se nikdy nevzdal. To by byl konec."

LUCKA:
10:10 (něco před Brnem)

• Tomáš vypráví o soustředění (velmi poutavé)
• Petr si "povídá" s neregistrovanou hlasovou schránkou (velmi vyrovnaný rozhovor)
• Honza poslouchá, směje se... asi si dá za chvíli řízek, aby řeč nestála
• Radim nepustil z ruky telefon (očividně se baví, fáze naladění trvá déle, než čekal, jeho historka o ponožkách neměla očekávaný ohlas)
• já - Lucka píšu deník a zuřivě se snažím naladit
• slečna/paní vedle mne se snaží číst

Už jsme v BRNĚ!
Nastoupila spousta lidí, Tomáš všechny velmi slušně (jelikož on JE velmi slušný a vůbec ne perverzní) pozdravil.
Jsme v Břeclavi (10.45) - nastupuje Zuzka. PROHLÁŠENÍ: Myslím si, že kluci mají stan s ložnicí(Lucka). KÚTY - už je tu i Filip, jsme kompletní! Filip nevypadá jako na Honzově fotce. Nemá brýle!

 

HONZA:
Zabrali jsme svoje coupé. Krátká chvilka byla zpestřena napínavým duelem piškvorek mezi mnou a Luckou. Je tady teplo... klobouk se kvapem rozpadá.
"Já jsem prototyp pocení" - Tomáš.

TOMÁŠ:
15:18 Budapešť
16:16 1. výprava za penězi byla více než "úspěšná". Ve složení 4 lidí jsme se doběhali přes 1/4 města, abychom zjistili, že banky rumusnké prachy nevedou a směnárny jsou buď zavřené či nabízí příšerný kurz. Tak jsme vyměnili alespoň 20EUR a doufáme, že to bude stačit.
LUCKA:
V Budapešti jsme vyměnili 70EUR. Petr 50EUR (po další vycházce do města, zatímco ostatní spali mezi odpadky.) Tomáš 20EUR. (+každý 40EUR v Aradu)
19:33 jsme ve vlaku do Aradu, 7 v 6timístném kupé. Poněkud jsme se zapotili při zabydlování.. V půl jedenácté bychom měli být v Aradu.
20:13 .. stále jedem v tom narvaným kupé, jen jsme změnili zasedací pořádek. Panuje opět poklidná, zdánlivě až spokojená nálada. Někteří poklimbávají, jiní spí jak špalci, ostatní taktně mlčí, aby nerušili atmosféru, nebo zcela v tichodti jedí chleba, nebo koukají z okna jako já(Lucka). Míjíme obrovské slunečnicové pole! Konečně je chladněji a přestali jsme se potit. Ani pan Prototyppocení se, zdá se, již nepotí. Začíná mi být zima na nohy.