LUCKA:
V osm hodin vedle našeho "holčičího" stanu Filip velmi hlasitě pronesl, že už je osm hodin. Po té, co jsme mu řekly, že MY teda nikam nespěcháme, usnuly jsme a po té byly probuzeny vůní čerstvě natrhaných borůvek. A tak začal náš den tak, jak ho se Zuzkou můžeme vyprávět. Hlavní cíl dopoledne bylo "znovu se najít". Sešli jsme tedy dolů, do "městečka", kde jednou možná povedou elektřinu (až vztyčí sloupy), opět se vyškrabali nahoru k rozkradené trafostanici, na kterou se kdysi podepsali nějací čeští Sparťani, aby prezentovali náš národ v nejlepším světle. Našli jsme značku, potkali několik Čechů, byli to ti tři, ale tentokrát neměli džíny :) Zato měli velmi vhodnou obuv.
Udělali jsme hromadné foto na nejvyšším vrcholku Capatin( FILIP: Vf.Nedeia(2130m.n.m)) Šli jsme, šli jsme, až jsme došli přesně na místo, kam jsme dojít chtěli (zázrakem), tedy ke kravímu napajedlu. Petr se proskočil zpět pro Zuzku a Radima (který si sice sušil ponožky, ale my dole trpěli neomylným dojmem, že mu někdo ukousl hlavu, nebo že se stalo něco podobně tragického). U napajedla (kde byla mimochodem nádherná čistá voda, které jsme nabrali hojně) jsme se setkali se spoustou rumunských sběračů borůvek, kteří byli velmi pohostinní a podělili se o borůvky i o radu kudy kam (kterou my potřebujeme velmi akutně téměř pořád). Posilněni tangem, zregenerování opět s nabitými silami téměř na MAX jsme se vydrápali po stopách jiných krav a volů (a koňů) o něco výše, kde jsme po obhlédnutí NÁROČNÉHO výstupu, který nás čeká, zakotvili a vystrojili si několik královských hostin po sobě, které zahrnovaly nesčetně chodů, káva a čaj tekla proudem, též tangu a mulťáku bylo dost. Slavnostní tečkou byl výživný chléb s paštikou, poslední káva a po jedné cigaretě (není cigareta jako cigareta) pro mě (Lucku) a Filipa. Celou hostinu plápolal oheň, na kterém jsme posléze "zlikvidovali" igelitku odpadků, která už byla tak vydatná, že se do ní i ti nejsilnější členové výpravy již několik dní báli podívat. Během pálení odpadu odešli Filip a Petr k napajedlu doplnit již vylemtanou vodu. Dosud se nevrátili, snad je hory nepohltili...
Je 20:53 místního času, končím zápis tohoto dne a jdu si najít odlehlé místečko v závětří... Dobrou noc!