Už mi začíná hrabat. Sedím a koukám a říkám si, že bych se mohl obout opět do nějaké knihy a najednou mi hlavou letí závažná myšlenka, která mi zatemní mysl. Najednou se začnu zabývat takovou vyloženě blbostí, že neumím číst a jak to teď všem budu muset vysvětlit doma rodině, ve škole spolužákům a profesorům... To začíná být docela problém. Až přijde čas a nevzpomenu si na své jméno, pravděpodobně už ani nebudu schopen se o tom tady zmínit :-)
Zuzka: Jejda, na přednášku jsem totálně zapomněl a to jsem se tam chtěl taky podívat. Škoda... :-/ Petr + ostatní: Rád bych upozornil na nepatrně smutný, skoro bych řekl zlý, ano zlý, nepěkná věc. Odpovědět větou, "Kreslili jsme si na ksichty obliceje", jeví se mi trochu nejasně až mlhavě, když se kreslících rozpustilých radovánek neúčastnili vědomě všichni a to ještě chci upozornit, že se fixu chopili lidé poněkud negramotní, kteří jen těžko nakreslí rovnou čáru na papíře (ve střízlivém stavu), natož pak sluníčko a jiné složité obrazce na ksichtě spícího člověka. Trapný pokus o šarmantní rakousko-uherský vous alá mrož je už snad úplně zcestný a jenom potvrzuje pravdivost mé teze :-D
Petr:Hmm,abych ti taky neco nenamaloval na ksicht:)
Zuzka: hm,ja sem se nedokazal dneska vyhrabat. ten vcerejsek me totalne odrovnal:) 2200 mnm to zni fajn..ale nechtel bych zapomenout napr strouhanku ve meste v udoli a pak si pro ni znova jit! :)