Lordi

Kdo: Petr, Pavel, Tomáš Dubec a Tomáš Hroch
Kdy: 18. března
Kde: Plzeň

Bylo nebylo, skupinka temných rockerů se opět vynořila na světlo světa v záři reflektorů. Tentokráte Předváděli své nové album Deadache v celoevropské Deadache tour.

My, jakožto věrní fanoušci jsme přeci nemohli chybět. To bychom si neodpustili. Když se k nám dostala zpráva, že páni temnot přijedou i do naší zemičky a budou tu mít hnedle tři koncerty, srdce se nám rozbušilonadšením. Už méně se nám rozbušilo nad tím, že matička Praha zůstane nepotrefena koncertováním, ale pouze Ostrava, Pardubice a Plzeň se mohou pyšnit hektolitry prolité krve.

Inu, co se dalo dělat. Chvíli jsme se dohadovali, kam pojedeme. Jestli Pardubice, nebo Plzeň. Usnesli jsme se, že na západě mají aspoň dobré pivo, takže se jede tam. Lístky zakoupeny, všechno připraveno a ve středu 18. jsme vyrazili. Složení bylo skrovné. Nikdo, krom nás odvážných čtyřech chlapů, se nechtěl zúčastnit. Nasedli jsme proto do Tomova oře a jali se podniknout výpravu na daleký západ, který sliboval krvavou noc.

Naštěstí vybaveni navigací, jsme se v Plzni dostali bez problémů přímo k hale a urvali poslední parkovací místo. No, řekněte, existuje snad lepší parkování než přímo u vchodu? Jelikož zbývaly ještě dvě hodinky do začátku, zašli jsme na večeři do místní hospůdky.K naší nelibosti netočili Pilsner, ale pouze Gambrinus. Sice také jejich pivo, ale to první je lepší, co si budeme povídat.

Ve sklepení, kde jsme seděli, nás na první pohled zaujaly plísňové mapy na jedné ze zdí. Ihned se to stalo terčem posměchu a teorií, že na nás vyleze plíseň Pepa a sežere nás všechny. Druhým takovým úsměvným bodem byl nejdražší panák na nápojovém lístku. Vzhledem k tomu, že nikdo název toho alkoholu nikdy neviděl, zkomolili jsme jej na "klokták". Což pak dostalo docela pejorativní nádech a provázelo tocelou další výpravu.

Jenom takové zamyšlení uprostřed. Je až neskonale náderné, jak na každé akci vznikají nová slova. Měli bychom si založit slovníček, aby tato nezapadala a byla uchována generacím následujícím. Možná by se některá dostala i do spisovné češtiny.

Nyní zpět ke koncertu. Před halu Lokomotivy Plzeň jsme dorazili přesně na čas, začala hrát první předkapela. Byli to nějací anglicky zpívajícíČeši, ale hudba hrozná. Mydlili do toho, jak hluší do vrat a text byl taky hroznej. Koupili jsme proto pivko a užívali klidu. Těsně před druhou předkapelou (Lordama vybrané švédské uskupení) jsme se vplížili do sálu. Bohužel nás čekalo nemilé překvapení. Jak je to sportovní hala, jsou zde i lavičky na sezení pro obecenstvo. Tento fakt se poté projevil v průběhu samotného koncertu jako velicenegativní prvek. Většina publika totiž seděla a byla více než statická. Jenom málo lidí se uráčilo vkráčet do kotle a dělat tu správnou atmosféru, rozuměj bordel. Nemohli jsme zklamat a jako málo zástupců jiným měst jsme se nahrnuli na hlavní vystoupení nejblíže podiu, co to šlo.

Mezitím ale dohráli Švédi, řekli, že mají rádi naši republiku; milují naše pivo a máme hezký holky. Ehm. Ale což, oni stejně na té Šňůře koncertů ničehož jiného nevidí. Odpusťme jim to. Zato hráli opravdu hezky a připravili půdu pro další show.

Samotní Lordi ( Mr. Lordi, Amen, Kita, OX, Awa ) to rozparádili na nejvyšší míru. Bohužel statické publikum jim moc nepomáhalo, a tak, i když ze sebe vydávali fakt maximum, krom kotle se nikdo moc nechytal. To nás docela rozpalovalo do běla, protože koncert samotný byl bez chyby.

Po akci je již naprostá samozřejmost, že člověk nic neslyší. Proto, abychom uctili památku a vzpomněli na právě prožité chvíle, pustili jsme si cestou zpět opět Lordi. Bohužel normální lidská hlasitost reprobeden nám nestačila (volume 8), byli jsme nuceni poslouchat na 25, abychom vůbec něcomohli vnímat. Jinak tam bylo šumění moře.

Do Prahy jsme dorazili někdy ve dvě ráno a vesele ulehli k zaslouženému odpočinku. Už aby klucí vydali další album či jeli na další štaci.