Lucern
Lucern (Luzern) je dalším významným městem Švýcarského spříseženství. Jeho význam je hlavně historický, Lucern představoval vůdčí město při katolické opozici proti reformovaným kantonům. Minulost města čiší ze všech jeho částí, nejmocněji samozřejmě v historickém centrum. Dnešní Lucern, největší město středního Švýcarska, je především turistickým centrem a dějištěm mnoha slavností a festivalů (Lucerne International Festival of Music).
Dopravním a kulturním centrem města je Bahnhofplatz. Odtud vyrážejí linky městské dopravy hvězdicovitě do všech koutů města. Jelikož historické centrum coby srocení nejzajímavějších objektů je poměrně kompaktní a dosažitelné pěšky, vyzvednu především linky číslo 6 a 8. Ty totiž ze stanice Luzern Bahnhof míří za řeku směrem na Verkehrshaus neboli švýcarské muzeum dopravy, které je svého druhu největší v Evropě. Vlastní mnoho exemplářů nejrůznějších dopravních prostředků, přes parní lokomotivy až po dopravní letadlo. Expozice je doplněna několika simulátory (letecké věže curyšského letiště, řízení automobilu a dalších) stejně jako některými zajímavostmi jakými jsou například půlhodinová jízda gotthardským tunelem s výkladem historie jeho budování, planetáriem, kinem IMAX a dalšími.
Prohlídku historického centra je možné začít na obou březích řeky Reuss, přičemž je výhodné procházet v jakémsi kruhu vedoucím přes mosty Kapellbrücke a Spreuerbrücke coby klasické modely švýcarských krytých mostů. V 17. století byly oba obohaceny o malby popisující švýcarskou historii (na Kapellbrücke) a výjevy spojené se smrtí (na Spreuerbrücke). Kapellbrücke je obohacen o Wassertum, věž zhruba v polovině mostu, která kdysi sloužila coby pokladnice a vězení. Věž s mostem představuje nejfotografovanější objekt v celém Lucernu.
Na levém břehu řeky stojí za vidění především jezuitský kostel, který byl první velkou sakrální barokní stavbou ve Švýcarsku. Na pravém břehu pak zaujmou především náměstíčka starého města jako Kornmarkt, Hirschenplatz nebo Weinmarkt, které jsou obklopené nádhernými budovami zdobenými freskami. Přímo na břehu řeky se nachází radnice (Rathaus) postavená mezi lety 1602 a 1606 ve stylu italské renesance.
Netradičním cílem prohlídky města může být lví monument nazývaný také „umírající lev Lucernu“, který se nachází na severovýchod od historického centra. Mark Twain nazval tento jeden z nejznámějších monumentů, věnovaný památce švýcarských vojáků padlých v bitvě u Touileri, nejsmutnější kusem kamene na světě. Ač se nachází v docházkové vzdálenosti, je možné si cestu zkrátit použitím linek číslo 1, 19, 22 a 23 z Luzern Bahnhof do stanice Löwenplatz.
Na severu města jsou dominantní věže městského opevnění. Tři z nich jsou od května do října přístupné veřejnosti, přičemž na věži Zyt jsou umístěny nejstarší hodiny ve města. Jejich zajímavostí je, že oznamují celou hodinu vždy minutu před tím, než skutečně nastane.