[Máma, 22:59, Jen tak btw...]:Porad lepsi nez stavet 70 cm zed proti medvedum, to spani je pak daleko dramatictejsi, kdyz mas kolem taboriste stopy jak od slona a zesrany cely kemp medvedem :)Spis nez lisek bych se bal jako zena uchylaku, to je asi nejvetsi dravec solo zen v lesiku;-)) ..ceske zvirectvo neublizi, maximalne jukne na cizince v jejich reviru. A vzteklina u lisek uz temer neni ;-)
Musím učinit oficiální prohlášení - nemám ráda lišky (a už nikdy nebudu nocovat sama pod širákem). Od příhody na Slovensku jsem se docela uklidnila, co se spaní v divočině týče, ale před pár dny mě to prudce přešlo. Spala jsem v Orlických horách a první noc byla pohodová, s klidem jsem usnula a spala celou noc, až do 5:30, kdy mě probudil hrozný dusot a oči jsem otevřela ve chvíli, kdy mě přeskakovaly dvě lišky. Jedna zaběhla do houští, ale ta druhá začala být hrozně zvědavá a neodbytná (čili nejspíš vzteklá), koukala na mě a po krůčkách se přibližovala, nereagovala na plašení ani fyzické výpady. Musím říct, že jsem měla víc nahnáno než tenkrát na Slovensku :-/ Tak jsem prostě vyskočila ze spacáku, popadla věci a prchla (přičemž mě liška dokonce pár metrů sledovala). Takhle to asi nezní tak děsivě, ale měla jsem fakt strach.Nicméně jsem musela strávit ještě jednu noc venku, tak jsem se utábořila na kraji lesa u několika chat a snažila se usnout. Jenže do dvou jsem poslouchala zvuky a nemohla zabrat. A pak zase slyším dusot... Posvítila jsem si mobilem do tmy a zpátky na mě zasvítil pár očí. To už jsem fakt myslela, že vyletím z kůže, zase jsem sbalila věci a přestěhovala se (naprosto iracionálně) o pár desítek metrů, kde se, sotva jsem se uvelebila, začal kus ode mě v houští procházet jelen... :D
Mimochodem, nahral jsem na FTP zatim vsechny svoje fotky. Protoze jsme je vecer v rychlosti prohlizeli, tak jsou i otocene na spravnou orientaci.A ted zacne velky prober (az tedy Honza doplni tukovou ploutvicku a nahraje i svoje ;-)
[Honza, 13:31, Kuk :-)]:Ty jo, to je teda lazaret. Tak doufam, ze to brzo prejde. A doufam teda taky v to, ze aspon jeden clen vypravy zustane bez nasledku ;-))
Mno... průjem v noci na dnešek byl velmi intenzivní, ale zároveň po dlouhé době uvolňující :) Vážení, pohled na mou chatrnou postavu a povadlá oční víčka, dávají pozorovateli tušit, že něco na na mě nebude v pořádku. Zhubnul jsem 5 kg (vážím nyní 76,2 kg [naposledy jsem takto vážil při své studentské životní epizodě]) a přišel (prostě je pryč a zbyla jen prohlubeň) o tukovou ploutvičku, která byla především zdrojem veselé nálady a především energie :) Potýkám se s permanentní únavou a syndromem věčné žízně...
[Tomáš, 11:23, Re:]:Spis kombinace vseho mozneho - vycerpani, nemoc(angina), vedro, velke presuny v precpanych marsrutkach, prujmy, aj. I ja prodelal svoji slabou chvili a svalil se do postele ..a spal 16 hodin v kuse. Dokazal jsem za den vypit 6-8 litru vody, ale na zachod jsem sel az za 24 hodin, vnitrni organy dostaly na prdel :)
[Tomáš, 10:20, Re:]:Jo, to jsem rikal Zuzce, ze je to lepsi nez nekdy v marsrutce. [Pavel, 10:25, Re:]:Jo, ten nevypadal chudak dobre :-( Zatim ho nechci budit a ptat se jestli jeste zije ;-)[Máma, 10:17, Re:]:Jop, to jsem tam tenkrat psal ;-) Tak hodne fot, jsem zvedavej na dojmy.
[Pavel, 10:09, Re:]::) Zajimave, ze vas to chytne vzdycky az po prijezdu domu... Coz je samozrejme velka vyhoda, ze tim netrpite na treku, ale utecha moc ne :(
[Petr, 10:02, Re:]:Jejej... Tak doufám, že už jste si nic jiného nepěkného nepřivezli.Hele, frčím na Fagaraš a asi to bude masakr. Jo mimochodem, při pročítání outdoor fóra, když jsem sháněla info o Rumunsku, jsem narazila na tvoje příspěvky :-)
