Galerie Norsko 2008

Stoupáme.

Pohled z jednoho z prvních vrcholů.

Petr, Zuzka a pausa na oběd.

Stahují se nad náma mračna. Po zkušenostech minulých dní nás to dost znepokojuje.

Ale přestáli jsme to. I když se k dešti přidaly hordy krvežíznivých komárů a museli jsme se tak k pončům dovybavit ještě moskytiérami.

Jenže pokoj od deště nemáme na dlouho. Řítí se na nás další přeháňka. Ale ten pohled to i tak nemůže zkazit (teda alespoň mně, já měl v botách sucho).

Pončista Petr. Objednávky na strašení Vašich malých dětí přijímám na telefonním čísle.... V případě zájmu přivedu i kamarády. Poslušnost dětí zaručena.

Grupa při sestupu. Odshora Tomáš, Radim, Zuzka.

Tohle byl brod, který někdo nazval &quot;voda zespoda i zeshora&quot;. Jistě pochopíte proč.

Přešli a přes další řeku je most. Co může člověk chtít víc (možná to sucho v botách?.

Batoh a mohyla. Výjev konce dne.

Poslední přeháňka, která byla zároveň posledním deštěm celé cesty po sobě zanechala duhu coby předzvěst lepších zítřků.

Cesta k tábořišti.

Spojit tuhle pózu s tímhle výrazem obličeje a smysluplnějš toto spojení okomentovat mi přišlo zhola nemožné. Ptejte se u fotografovaného objektu :-)

Stín.

Západ slunce končí pondělní den putování.

Stan stojí, hajdy domů.

Zasloužená večeře. V Radimově podání tortellini s kečupem, které mu záviděl celý stan až na Petra se Zuzkou. My je měli taky, bohužel jsme touhle dobou ještě nevěděli, že jsou nepoživatelný.

ÚTERÝ - trochu po sobě poklidíme, trochu se poklidíme a vyrazíme.

Při pohledu na dnešní směr cesty nás překvapily mraky. Eventuálně šlo o pokus o ufonskou invazi na největší stádo sobů v Evropě, ze kterého jsme neviděli ani jediného zástupce.