Mám všechno uklizený, ještě zbývá vyčistit boty a najít provaz na oběšení :-)
Lidi, co mám dělat, najednou mi všechno tady přijde takové zbytečné včetně posedávání u compu, čtyři stěny v pokoji mě dusí, jako bych by mě zavřeli zpátky do klece poté, co jsem ochutnal svobodu :-)
Zuzko, bojuj! :-/
No nic, půjdu někam ven. Třeba zaplatit složenku za mobil, na níž se výrazně projevila dovolená a to pouze z části a i tak jsem se musel opřít o zeď, abych neztratil balanc při pohledu na ni :-)
Tak jsem zacal debordelizaci a resim tu vsechny mozny veci. Nastesti jsem si zadnou kukacku z Turecka neprivezl, za to jsem jedine rad.
Zuzi:To te tedy lituju. Ja se ale tez nemohu pustit vzpominek, ale nastesti jenom v tom dobrem smyslu.
Tak kdy balime a jdeme dal? Nejak moc dlouho sedime na jednom miste.
Boty: Musim rici, ze me asi slehne. Kdyz jsem dneska daval susit a vetrat boty, tak se z nich uvolnil takovej ten blbec na drzeni tkanicky. Na jednu stranu jsem moc rad, ze se tak stalo az tedka, na druhou - je to kazdej rok!!! To je nejake znameni.
Ve me az takovou sklicenost nevyvolal. Ale to bude mozna tim, ze se jeste tesim na Luhacovice, coz bude dalsi navrat domu a tam je to prece jen poklidnejsi nez tady v Praze. Jinak hlasim, ze se vzpominky na Turecko zustavaji stale ve me a projevuji se nocnim pobihanim po byte, shanenim Ercefurylu a cerneho uhli:(
petr: já jsem dnes chvíli zvažovala jestli užít ercefuryl, nějak se mi špatně sžívalo s českým jídlem. holt jsem už byla zvyklá na zlatou tureckou špínu dobrou noc všem a nechte si zdát třeba o šeherezádě vyprávějící pohádku o sté a jedné noci a snad dřív jak za sto a jeden den zase někam alepson na chvíli vyrazíme
já jdu spát s laky pod širák. zlatej spacák(ikdyž snad mi nebude zima:)
Eee... pohled z balkonu ve mne vzbuzuje zvláštní pocit sklíčenosti, jen těžko se jej lze zbavit... Teď už jenom sedím na terase, popíjím turecký čajík a koukám na mračné nebe a říkám si, že je tu až podezřelé ticho. Lütfen!
zdravím vás z hradišťských lovišť a jsem ráda, že jste dorazili v pořádku a už zase, alespoň někdo:), voníte čistotou:) skoro mi to upocený merino bude chybět:( co jsem ale po příjezdu domů neslyšela, hádejte:)...táta přišel domu a už volá, co že bude dneska za hamikáček:)taková blbost ale vykouzlilo mi to velký úsměv na rtech.
Umyt, vybaleno, opet si pripadam jako clovek. A dostavil se presne ten pocit, o kterem mluvil Honza. Na jednu stranu byl navrat domu dobry pocit, na druhou stranu bych byl daleko radsi jeste stale nekden a cestach :)
Lidi, co mám dělat, najednou mi všechno tady přijde takové zbytečné včetně posedávání u compu, čtyři stěny v pokoji mě dusí, jako bych by mě zavřeli zpátky do klece poté, co jsem ochutnal svobodu :-)
Zuzko, bojuj! :-/
No nic, půjdu někam ven. Třeba zaplatit složenku za mobil, na níž se výrazně projevila dovolená a to pouze z části a i tak jsem se musel opřít o zeď, abych neztratil balanc při pohledu na ni :-)