Státní ústav památkové péče, Praha 1991
P ř e d m l u v a
Co je památková péče? Nechť to objasní příklad.
Kdo navštívil městečko N. před třiceti lety, mohl se nemálo potěšit půvabným obrazem starého krásného místa. Střed tvořil stářím zvetšelý gotický farní kostel se svou barokní věží a krásným barokním vnitřním zařízením, slavnostní a vábný a tisíceronásobně spjatý se vzpomínkami na mládí. A kdo měl čas a chuť, mohl si v kostele blíže prohlédnout mnoho krásných věcí: staré deskové obrazy, umělecky vyřezávané oltáře, skvostná paramenta, jemné práce ze zlata a stříbra, které byly uloženy v sakristii. Od kostela se šlo spletí starých, malých domků, které nechávaly vysoký kostel čnít o to impozantněji, na přívětivé náměstí, kde bylo možno obdivovat důstojnou radnici ze XVII. století s milou cibulovou bání. Do široka rozkročené solidní měšťanské domy bez falešného a nadbytečného dekoru a přece půvabné, všechny s podloubím a nepřevýšené, působily tak, že - skromně se podřídivše celkovému obrazu náměstí - ve své uzavřené jednotě musely vyvolat přes různou dobu v každém divákovi majícím smysl pro umění pocit umělecké harmonie a v každém citlivém člověku vůbec podobné pocity pochopení, jako útulné prostory starého rodinného domu. Městečko bylo obehnáno polorozpadlými a popínavými rostlinami porostlými hradbami, na nichž obíhala pohodlná, pohledově tak pestrá promenáda; hradby byly prolomeny čtyřmi městskými branami a skýtaly svrchovaně malebné pohledy.
Dnes by návštěvník, který zde byl před třiceti lety, městečko sotva poznal. Starý farní kostel byl „restaurován“. Barokní věž byla snesena a nahrazena novou pseudogotickou, která se hodí do obrazu města jako strašák do růžové zahrady. Skvostné oltáře byly vyhozeny pod záminkou, že se neshodují se stylem chrámu a byly nahrazeny těžkopádnými, nevkusnými, údajně gotickými, ale ve skutečnosti neslohovým továrním zbožím. Kdysi jednoduše vybílené stěny jsou nyní pokryty křiklavými barvami a nesmyslnými ornamenty a tak byl vzat kostelnímu interiéru poslední zbytek důstojného vzhledu vyššího účelu; a když jsem se zeptal kostelníka po starých mešních rouchách a zlatnických pracích, naznačilo mi jeho rozpačité vzezření, že byly dávno zašantročeny nějakému obchodníku se starožitnostmi. Ještě mnohem horší však byly škody natropené v sousedství kostela. Staré domky byly srovnány se zemí a nahrazeny tak zvaným parkem, v němž pozvolna vadlo několik zakrslých keřů. V tomto prostředí vypadal dříve tak impozantní chrám nudně a zakrněle. A tak to šlo dále. Znamenitá stará radnice byla demolována, udělala místo novostavbě, která je něco mezi kasárnami a výstavním pavilónem. Útulné měšťanské domy musely ustoupit ohavným nájemním a obchodním domům, provedeným nepoctivě z laciného materiálu a podle vzorníků bez nejmenší stopy uměleckého citu. Městské brány byly odstraněny pod záminkou, že brání - zatím neexistující - dopravě, městské hradby byly strženy, aby se město mohlo jednou - snad za sto let - rozrůstat. Tak ale zůstalo jen málo z někdejší krásy městečka, aniž by byla vytvořena nějaká umělecká náhrada.
Úkolem památkové péče je zabraňovat takovým ztrátám a takovému ničení.
Zdroj veškerých informací: http://www.kzp.cz/