Diskuse Diskuse

Tak jsem se tesila,ze aspon budu v praci neco delat(jinak bych byla asi schopna usnout ve stoje) a ono ne - ze pry SKOLENI!!! Proboha, to je moje zhouba...

Tomas Jinak jsme udelali jen maly poznavaci okruh Pankrackeho okoli a pak jsem proste lezela v postylce a nic:(

Inu, to jsi mela jit spat drive :))
Co jste pak jeste vyvadeli, ze jsi zustala vzhuru do takoveto ranni hodiny?

Ano,tak vstavala jsem v krasnych 7:15, bohuzel jeste ve 4:45 jsem byla vzhuru - ty akce s Vama jsou proste nezapomenutelne

Sestra si ze mne vystřelila. Chtěla, abych koupil matroš na dort, že ho udělá až přijde domů. Tak já jako idiot letím do Delvity, nakoupím matroš za 161 Kč a ona si teď klíďo zavolá, že dneska nepřijde domů.

Honza: Tak se toho chop a nejak to zorganizuj :-) Dyt se da udelat neco aspon z prdele, kdyz nemas idelani prostredky, treba zalozis novou rodinnou tradici - kdo to jinak udela? Psi? :-)

Jo a jdi do haje s tim ze bude prosinec za chvili, to je dalsi zkouskovy a do ty doby musim stihnout spoustu veci :-)

Tomas: Nemel by ses uzirat nervozitou nekde v rohu, nez tu placat blbosti? :-)))

Ne, narozeniny mám až v prosinci, ale jak nad tím přemýšlím, tak to bude za chvilku :-)

Taky jsem si rikal, jestli jsem nahodou neprosvihl tvoje narozky ;) Ale aspon ze tak.

Co se tyce hospudky, tak ta stale plati. Uz se na ni tesim jak malej.

Videa jsou hezka, skoda, ze jsi vyhral. :))

To je skutečně rodinná záležitost, i když trochu opomíjená všemi rodinnými příslušníky. Dneska má narozeniny bratr, je mu krásných 30 let. Pěkné číslo, že? :-) Chtělo by to dort se třiceti svíčkami, ale obávám se, že opět nic nebude, jako při každých narozeninách kohokoliv tady.
Jenom pro příklad: Bohužel u nás jsou i pondělní večery u televize přednější než narozeninové oslavy. Proto žádné nejsou :-)
Ty filmy jsou zajímavé, uronil jsem slzu při vzpomínce, jak jsem tam kdysi dávno lítal taky.

Doufam ze narozeniny jsou vase interni rodinna zalezitost a ja jsme nezapomnel nekomu blahoprat :-)

Btw.: Pamatujes si, jak jsi se me po icq ptal, jakto ze mi squash jeste neodrovnal kolena? :-) Tak mrkni do pelmelu v ostatnich zvlast na to prvni video - ja se uz divim taky :-) Jsem vcera byl ze vsech tech dani, cel a jinejch opatreni tak mrtvej, ze jsem vystrihnul dva kousky z videa, ktery jsme zkusmo natocili nekdy na squashi.

Už je zase neděle. Nemám nic proti tomuto dni, ale připadá mi dost nudný :-)
Ale dnešek alespoň bude zpestřen narozeninami, a potom samozřejmě hospa, tedy pokud to stále platí ;-)

Zuzko, to je ale opravdu osklivy napad! Takhle bychom si tedy opravdu nerozumeli ;)

Petr: Budu se snazit. Dneska si davam den odpocinku a budu se nehorazne flakat. ;)

Jeee, Zuzy, to me fakt nenapadlo :-) Pravda je, ze kdyz mi vcera volal Filip asi v jedenact, tak jsem to bral uplne v poho, zatimco kdyby mi nekdo zavolal v sedm rano, tak bych ho asi chtel zabit :-)
No tak tomuhle rikam plan s velkym P (jako Potencialni Pomsta :-)

Tomas: Drz se ;-)

Tak takhle uz mi nedavno vyhrozoval Honza, zminoval se o sedme ranni. Nevim co proti nasemu dennimu rezimu mate? :)
...jo a jak by se vam libil hovor treba ve dve v noci:o) To by Petre slo, ne? Obvolat kamarady tesne nez se chystas ke spanku...

...ja bych se nenechal zmermomocnit k simulaci Semika. To ja bych zase utek'.

Nicmene ja ti treba nekdy v sedm rano zavolam a budu si s tebou chtit popovidat. Co ty na to?

Dekuji za privitani. Jeste jsem tedy neumrel, ale moc k tomu neschazi. Mas asi pravdu, ze cim vice statnic, tim mene stresu. Bohuzel/bohudik se ani nechystam na to, ze bych sel delat debilni doktorat, tudiz i pristi statnice bude hrozna ;)

Musim rici, ze mesic priprava a uz jsem trosku vubec socialne nepouzitelnej. ach jo... Jedine, co me tedka drzi pri zivote je, ze to uz brzy bude za mnou.

Tomas: Vitej zpet na dennim svetle :-)

Hele, jestli te to potesi, tak vez, ze tak u treti statnice si uz zvyknes a mesic uceni ti neprijde nijak tragicky ;-) (Tzn. kdybys delal disertaci, tak to uz bude v poho :-)

Ad spanek: To jsou velmi ojedinely pripady, ktere nastavaji pri specificky konjunkci hvezd za pritomnosti milionu zk***** faktoru, ktere ze me nedelaji prijemneho cloveka :-) Takze rano nedoporucuju, hezci je to tam vecer.
Navic bych mel nutkani zkusit s tebou nasimulovat prubeh trajektorie jisteho Semika a to by se ti zajiste nelibilo ;-)

Zdravim vsechny lidicky a mezilidicky a nadlidicky.

Jsem mrtvej, hlava me boli a je mi nedobre. (Ctete - 4 dny opakovani tech s*** ke statnici a je mi z toho jeste hur, nez mi bylo pred temi 4 dny, kdy skoncilo skoro mesicni uceni predchozi)

Timto bych shrnul moje snazeni k tem dementnim zkouskam, za ktere mi stejne (mozna) daji kus papiru, se kterym si budu moci ehm.. kazdy si doplni sam.

Lucka To jsem rad, ze jsi stihla jeste Viden a prezila jsi i ty lazne. Jeste vice me tesi, ze jsi vyuzila prihlasovaci formular a jedes na bezky ;) Aspon, ze se to vyuzije :))

Spanek: To se mi libi, Petre, ze jiz zacinas vstavat v sest hodin rano. Tak se nekdy sejdeme na prochazce po Vysehrade v sedm rano, co rikas? :)))

Vsechno ostatni: jdu si dat kafe.

Zuzka: Jo, neni nad historky ze zachoda :-) ale lazne v Budapesti bych za ne nevymenil. A vubec, pripominat mi Budapest, kdyz tu drepim doma, je pekna podpasovka :-(
Btw.: My o Filipovi a Filip zrovna volal, prisel z arbaitu. Si rikam, ze s takovou se ani pristi akce nedozije...

Ze by jsi se Petre snazil dohnat v zazitcich nasi "druhou" skupinu v Budapesti? Nebo ze by zpusobovala pritomnost Filipa? :)

Honza: Fajn pristup. Dobry je, ze clovek uz pak upadne do letargie a je mu vsechno jedno ;-)

Btw.: Kdyz jsme prisle odpoledne z posilky, tak jsem (odhodlan ze se nebudu odhodlavat do prace/uceni/cehokoli) sepsal report ze vcerejska, aby jsi videl, ze to bylo bez aleji :-)

„Tohle je kontakt na studijni. V zadnym pripade za mnou nechodte jindy nez ve vyhrazenych hodinach. A vubec – mame tu infocentrum, takze za mnou pokud mozno nechodte vubec“. Vstavam v hodinu, kdy by ani bezdomovce z hlavaku nevyhnal a jeste posloucham podobny hlasky. Drzi me nad vodou jen vidina druhe poloviny dne. Prichazim domu a vedom si svych zavazku usinam, abych vyrovnal spankovy deficit. Po probuzeni mam nutkavy pocit, ze si musim uklidit – nezarazeny poznamky jeste ze zimniho semestru pripominaji roztomily a nastesti uplynuly rok.
Standartni beh sveta prerusi sms: „Caf, ueer aar juu?ueeere aar uii goojink tu get tugedr?“. Hmm. Retardovane lustim Matovu zpravu, nacez googlim norsky slovnik, abych vzapeti pochopil i bez nej. Telefon Filipovi, smska Matovi a vyrazim. Loucim se s rodinkou, ktera druhy den odjizdi na dovolenou a predstava tvrde vydrenych listku me nechava zapomenout na muj budouci udel sirotka.
Sraz u kone probiha standartne srazoidne az na typka, ktery diskutuje s Petou a Matem. „Je to tu sama pochybna existence“, pomyslim si a s planem zachranit ty dva ze sparu podivneho individua prichazim bliz, abych se setkal s Petou, Matem i Filipem. Ale neco tu chybi. Mato tu je. Peta tu je. Filip tu je. I ja tu uz jsem. A i Vaclav tu je. Ale... ano, bystre prichazim na to, ze tu chybi Filipovi vlasy. Jak se pozdeji dozvidame vzaly za sve pri detoxikaci. Teda v Detoxikaci.
Mirime tak do hospy, aby jsme vyplnili cas do zacatku Velkeho predstaveni. Loudim z Filipa info o infu ohledne akce „Spicberky aneb hodni lide, kteri prinasi jidlo a zmrznou“. Po nacrtu vyse cen, vyse stupnu Celsia a vyse schopnosti lednich medvedu ucitit jidlo na 120km na 115ti km zeme jsme vsichni radi, ze sedime v hospode. Diskuse se staci opet k equipmentu a jediny naznak navratu ke Spicberkam je napad na reklamu na funkcni spodni pradlo. „Jeden kus obleceni nebude stacit... na sponzory teda“. „Kdyz to projdu v trenkach?“ „Mozna.“
Optimistcke na teto seanci jsou hned dve veci – za prve mi kazdy nuti prachy, za druhe se presunula Mala Fatra a dokonce narostl ansambl. Obe nabidky prijimam s nadsenim. Mato jeste vypravi o vykonu Jana Rihy a zdolani El Capitana, ktery ani u nas, laiku, nezustal nepovsimnut a znovu ho obdivujeme. Cas se ale naplnil a vyrazime tak vstric divadlu.
Jak se blizime k cili cesty premaha nas stale silneji nutkani pokecat si s pred chvili vypitym pivem. Jak banda kulturnich barbaru (mozna bez toho jak) vtrhneme do divadla, aby prvni co navstivime byl zachod. Zdrzuju se u checkovani listku. Ostatni mezitim kolegialne zdrhli. Na zachod. „Kurvy, jste se na me vykaslali“ pronesu do majestatneho ticha divadelni toalety. zpoza rohu se ozve smich a ja vim, kde najdu ty podvrataky. Kdybych je teda hledal. Po prvnim toaletnim extempore se prochazime po foyer, kupujeme program (Filip knihu a kdo vi co jeste) a za chvili se uz ritime do salu. Komornost divadla nas prekvapuje, dava ale pochopit situaci kolem prodeje listku. Usedame, do batohu se mi hrnou svrsky vsech ostatnich, aby muj stolety spolecnik na cestach po meste vypadal zakratko jak 50ti litrova krosna.
Prohlizime si program, kdyz v tom zazni zvonek, svetla se ztlumi a Velke predstaveni zacina. Rozebirat hru Zaskok by bylo zbytecne – zasveceni znaji, nezasveceni nedoceni :-) Neodpustim si jen par poznamek. Hra „tma jako v pytli“ ma nezapomenutelnou atmosferu (vsechno umocnoval zdeseny oblicej herce Simona, kdyz byl vydan pokyn k zhasnuti svetel). Prachenskeho bohuzel nehral Sverak ale Smoljak a nektery sceny tak nebyly tak vyrazny, jak je podava prave Sverak („Tak kampak, Kuzmo Kuzmici“) na druhou stranu nektery gesta nemely chybu („ja budu tady“ kdy se nedbale oprel o kulisu). Stejne tak bylo skvely koukat na sikovatele Fogltanze s posadkou v Ceskych Budejovicich – uchylak kazdym coulem :-)
O prestavce mam pocit, ze mi upadne spodni celist, jak me boli tlama. Peta je taky uplne mimo, Filip relaxuje u cigarety a Matovi zavidime, ze to vidi prvne.
Pri odchodu ze zachodu vrazim do Filipa. Zastavime v nejuzsim miste, podivame se na sebe a - Filip: „Mam pocit, ze te odnekud znam“ Petr: „Jsi mi nejakej povedomej, ale to bude omyl...“ Filip: „To je divny...“ Petr: „No byl jsme s podobnym typkem v Rumunsku, ale to byl silenej magor.“ Filip: „V Rumunsku?“ Petr: „Nene, ten mel dlouhy vlasy..“ Filip: „Coze??“ Petr: „Byl to cvok.“ Chlapek co stal zrovna u umyvadla se zarazil, otocil, smatral po uterkach a nakonec radsi urychlene odesel. Pak uz jen vytlem a toaletni extempore cislo 2 bylo na svete.
Druha pulka predstaveni byla stejne dobra, ne-li lepsi nez prvni. Uz fakt nemuzu, opiram se o sedadlo prede mnou a oddychuju. Pri zaverecny dekovacce se Smoljak ukloni a zarve bravo, aby se hned nato vzepjal ve vitezoslavnem gestu. Filip je mrtvej smichy ;-)
Cestou rozebirame predstaveni a jsme radi, ze jsme meli tu cest. Mato s Petou si na pristi zastavce v pizzerce davaji zeleninovou polevku. Na otazku ¨“Jakou?“ neprosirave odpovidaji „tu ostrejsi“. No, je na ne krasnej pohled. Specialne Mato vypada, ze to je vetsi zahul, nez ocekavane zdolani Täschhornu (snad si na tu polivku v bivaku vzpomene :-). Peta se kolem desaty vydava na Budejarnu – plan je prosty: doprovodit a zalezt do hospy. Zjistujem kdy jede Filipovi bus a za chvili uz cekame na Budejovicky. Mluvime o Gruzii, Turecku a osvetlujem si (me :-) kde je Jordansko. Petra (nase Peta na Budejovicky, ne to cosi v Jordansku) nas za chvili opousti a my se rozhodujem pro jedno pifko nekde pobliz. Nevolime nejlip, hospa je nacpana a obsluha vazne. Filip nervozne odbiha na zachod, aby se o par minut pozdeji vratil se zdesenym vyrazem. Omylem (?) vlezl na damske, coz se dozvedel az u umyvadla od vedle stojici navstevnice stejneho zarizeni :-) No tak do tretice.
Exujem pifko, Filip horky caj a mazeme na Florenc. Obihame cele nadrazi, samozrejme jen tak ze sportu, protoze vsichni vime, ze autobus ktery hledame je hned ten nejblizsi. Clovek nesmi zakrnet. Loucime se s prespolnimi a vyrazime k domovu. Dlouze debatujem o outdoor equipu,... A tak konci nase komedie. Zlo prohrava a dobro zije. Svet bude lepsi, dame-li si praci. Je zbytecne vzlykat, modliti se Zdravas, vse zalezi jen na VAS, na NAS a hlavne teda na VAS!!! (a na vlne merino!).